V období
jednoho roku je víceméně pravidelně rozmístěno osm
wiccanských svátků (sabatů). Ty se liší od tzv.
esbatů, což je dvanáct až třináct slavností, při
nichž se wiccané scházejí k oslavě úplňku. Čtyři
menší sabaty jsou svátky slunce (2×slunovrat a 2×rovnodennost),
ostatní čtyři oslavují čtyři zemědělské cykly (setbu,
růst, sklizeň a odpočinek).
Yule
(Alban Arthuan) je menší slavnost zimního slunovratu. Připadá
zhruba na 21. prosince a značí nejen nejdelší noc
v roce, ale i počátek návratu slunce. Při svátku Yule
wiccané zapalují ohně nebo svíce, aby přivítali
slunce. Zdobí se cesmínou a jmelím - červená barva
znamená slunce, zelená nekonečný život a bílá čistotu.
Imbolc
se slaví 1. února. Je to větší sabat a nazývá
se též „Slavnost svící“. Oslavuje první náznaky
jara - klíčení neviditelných semen v zemi. Wiccané
zakončují své zimní „domácí vězení“ očistnými
rituály a zapalují všechny druhy ohňů, od bílých svící
až po velké hranice.
Při menším
sabatu jarní rovnodennosti (Alban Eiler) okolo 21. března
wiccané barví vajíčka, sejí semena do země a chystají
si „plán práce“ na nový rok.
Beltane,
který připadá na 1. května, je další velký
sabat. Wiccané slaví svátek květin, jehož součástí
bývá tanec kolem májky, symbolu plodnosti.
Nejdelší
den v roce, letní slunovrat (Alban Heruin), se
oslavuje okolo 21. března. Zapalují se hranice k
poctě bohyně a boha. V této době se také uzavírají
wiccanské svatby, při kterých novomanželé přeskakují
koště.
Největším
sabatem léta je Lugnasadh, jenž je slaven 1. srpna.
Symbolizuje první sklizeň a příslib, že všechny
plody dozrají. Z prvního obilí se pečou bochníky ve
tvaru slunce.
Při podzimní
rovnodennosti (Alban Elued) okolo 23. září
wiccané vzdávají díky za úrodu, symbolizovanou rohem
hojnosti.
Rok uzavírá
velký svátek Samhain, slavený v předvečer 1. listopadu
(tzn. 31. 10.). Vše kvetoucí umírá či upadá do
zimního spánku.
Späť
na články
|